//žijeme tu ještě?//
Lucey! Ty malá potvoro, budeš mě někdy poslouchat? *Snaží se rudovlasá dívka čapnout do rukou její čtyřnohou kamarádku. Přišla si na chvíli odpočinout od chaosu ve škole, který s sebou nese konec roku, ale očividně marně.* Přísahám, že budeš dneska spát před dveřma!
Vypínají se nad mraky a stále ukazují, že jsou to nebezpečné a nepředvídatelné skály. Jsou z velké části přístupné, ať už cestou po hřebenech jednotlivých skal, tak i neoznačená místa. Ale všude tady je vstup na vlastní nebezpečí. Skály mají vlastní hlavu, a pokud se rozhněvají, lehce vás dokáží zavalit kamenem, seslat na vás vichřici či nechat zamotat hlavu a ztratit se v jejich ostrých kamenných pařátech.
cz.pinterest.com/VogrilGraywood/dd/
Wirrintské skály
I said (don’t) let it die
Wendy C. Florence | 28.04.2024