Trhy potulných kupců

*nadechuje se ke kladné odpovědi, když tu se plachta u vstupu do stanu opět rozhrne. Škvírou pohlíží dovnitř sivé oko náležící rusé hlavě. Tanečnice s očima snad i vzadu udělá rychlou piruetu, a podobně jako předtím Idu vtáhne zvědavkyni do stanu* Tak už jen Rhonin. *Hlesne Ida nešťastně. Atmosféra ve stanu jako by pro ni začala hnít*

*Snad Idu potěší alespoň to, že Cordellii nebyl věnován ani tanec, teprve ne zaujatý pohled či slůvka. Tanečnice vyzývá, ať se jí ozvou páry. Jeho* jdeme *a zvednutí Idiny ruky nejspíš slyšeli a viděli všichni*

*dříve než se vzpamatuje, stojí v šerém a provoněném stanu. S tanečnicí, Idou, Yorim a řadou dalších diváků. Zmateně se po nich rozhlédne - a tu zaznamená známou tvář. Wyvern na ni vrhá významné pohledy, co nejzpůsobněji a nejkrotčeji vyjadřuje svoji nezkrotnou touhu vydat se na... Nu, zdejší obdobu parketu. Ona mu věnuje nevěřícný výraz, pak ale po rychlém zvážení zlehka pokývne hlavou. Touto němou výměnou jsou během okamžiku domluveni*

*Tanečnice je vyzve, že odvážlivcům dá čas na rozmyšlenou, ať se nepokopou, ale upozorní ostatní, že se chce bavit. On se k Idě nakloní a zašeptá k ní* Myslím, že bych mohl zvládnout zvedačku. Když mi to dovolíš.

Zkusíme. *Přikývne. Jen co to vysloví, v žilách ucítí proudit onu důvěrně známou bouři, jež značí nepřípustnost selhání, prohry. Kdyby jen věděla, že právě v tuto chvíli tento prožitek sdílí i s Wyvernem a Cordellií. Tu se hudba opět přerodí, hadí píšťala přejde do dynamičtějšího tempa a lidé kolem ní a Yoriho, stejně tak Wyverna, udělají uličku k volné taneční ploše.*

*Zapřemýšlí, odkud hudba jde- jestli marně přehlíží trpaslíka, nebo je stan očarovaný nějakým kouzlem- jiným, než jakým zapůsobila na Idu tanečnice. Ukloní se Idě, působí to spíš prudce, než jemně a uhlazeně. Pak nabídne dívce své rámě, což by ostatně udělal kdykoliv, i v situaci kdy jí krvácí nos a bolí zuby. Takovou situaci už si vůbec díky Rhoninovi užili*

*vyčkává, až se k ní Wyvern utvořeným špalírem dostane. Jen co tak učiní, vysekne mu pukrle, on jí zase precizně kalkulovanou poklonu. Z paží vytvoří rám, elegantní taneční držení, do nějž se ona zaklesne, a pak už se jen několika plynulými kroky doplují do středu stanu. Udržují si od Idy s Yorim dostatečný odstup, přesto jako by celý prostor svou přítomností zaplňovali oni*

*Kdyby nebyli svou přítomností jeho dva Migorrští spolužáci tak neřvali do širého okolí, možná by jednal jinak. Teď ale jednou rukou Idu velmi pevně chytí do její dlaně* Není to moc?

Ne, akorát. *Usměje se na něj. A pak už jen vyčkává, kam ji Yori povede*

*Vlevo. Vzpomíná si na to, co viděl že dělávají jiní. Na čem se pokouší s Idou shodnout je tedy něco jako tango*