Trhy potulných kupců

Trochu mě tím zaskočila. *Přizná* Ale koukej, jak zpevněná musí být ona. A stejně se pohybuje tak... plynule. Je úplně jako vítr. Taková forma jí musela zabrat roky dřiny. *Zavrtí nevěřícně hlavou* Člověk každý den vidí, kam až se může posouvat.

Kombinace roků dřiny, která jí jako dřina ani nepřijde, a přirozenýho talentu, který si nechceš troufnout porazit. Jako když si myslíš, že jsi v běhu dobrý, dokud nevidíš blázna, co dokáže vyběhnout na Duhový kopec a ani se nezapotit *Důkladně se na Idu zadívá- je asi úplně jasné proč. Jeho kompliment se ale změní ve vyzývavou, a snad trochu naštvanou tvář* Proč jsi na plese netančil? *Na jméno Ida si u ní ještě zvyká. Ale snad to tak nevadí, když tehdy v časech plesu to opravdu byl Eno, koho poznal.* Člověk tu nemusel být moc pozorný divák, aby si všiml, že si to užíváš. *Jeho upřený pohled pokračuje. Skoro jako by to dívce vyčítal- a čekal co mu poví s upřímnou, naléhavou žádostí*

Nerada se předvádím. *Pokrčí rameny. Očima stále pozorně sleduje každý záchvěv těla tanečnice, snad s jakousi nábožnou úctou* Nevidím důvod snižovat její zásluhy - podívej, viděls to? *Nadšeně se na něj obrátí* Tohle umět, asi v životě nedělám nic jiného.

Viděl *teď už i on musí obdivně zaměřit tvář na figuru, která převádí pohyb, který říká, že kosti snad nechala někde doma, a nebrala si je do vozu sebou* Mám se ti jí zeptat, jestli by ti neprozradila své triky? Pozval mě později k nim do vozu jeden cirkusák. Možná nabírají nový klauny, tak bys mohl být podobně užitečný *poznamená napůl škádlivě a napůl s hořkostí. Dochází mu jasně, že nejjasnější důvod, proč ho zvou cirkusáci mezi sebe, je jeho zohyzděná tvář. A nebo snad opravdu udělal dojem jeho humor?*

Mohla. *Opraví ho letmo, jakoby nic. Nechce jej zahanbit a vlastně si není sama sebou docela jistá, cosi uvnitř jí ale nedovolí se neozvat.* Ty jsi fakt šašek. Bezostyšný šašek. *Usměje se na něj* Ale vážně, proč tě zvali? *Šeptá, aby nekazila okolnímu publiku zážitek z kulturní akce*

*Výtku nemusí dívka doříct. Udělí si ji sám. Pokrčí rameny, pak chvíli mlčí* Vůbec nevím, nemám ani tušení, co tu vlastně dělají. Myslíš, že jsou tu od školy? Nastražení od plamene?

*když Yori vysloví démonovo jméno, ostražitě zatěká očima kolem. Do zorného pole jí tak přirozeně padne i korunní princ. Výstražně na Yoriho kývne jeho směrem.* Těžko říct. Prý jsou z Arimiiského kraje. Myslíš, že může mít Plamen moc i tam?

Divím se, že se považuje za mocného i tady, když na svoje plány potřebuje mladou krev *Možná tím myslí tekutinu doslova, možná jen Wyverna, zlotřilého plamenova pomocníčka*

Zjevně to ale stačí na to, aby ublížil řadě lidí. *Nevyřčené "třeba tobě" zůstává viset ve vzduchu*

*Tanečnice zakotví v jedné póze, a vyslechne si divoký potlesk, od něj nevyjímaje. Říká něco o krátké, téměř symbolické pauze- a zatím ani nenabízí klobouk či mísu, do které dát peníze* Chceme Wyvernovi nějak zpříjemnit život? *Zeptá se Idy náhle, sice šeptem, ale stejně i přes tichost hlasu, opravdu rázně*